1. série

Ve dvou letech viděla první operu, v pěti letech začala chodit do umělecké školy. Hlavně paní učitelce nezpívej Rusalku, žádala ji maminka cestou k zápisu. „Mami, přece nejsem blbá,“ odpověděla. A zazpívala Terinčinu árii z Jakobína.

O pár desítek let později, v létě 2013, jí zazvonil telefon – a v něm město Příbram, jestli by nechtěla vést hudební festival nesoucí jméno Antonína Dvořáka. A ona chtěla. I díky ní – nebo možná hlavně díky ní – letos festival vstupuje do 51. sezony. Ve formě, v jaké snad nikdy předtím.

Albína Dědičík Houšková, ředitelka Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram, byla hostem šestého vydání pořadu Z profilu.

„Nerad létám. V letadle se necítím dobře,“ říká muž, jehož proslavily především letecké fotky. Fotky, které pořídil zavěšený na motorovém paraglidu – nebo také na hadru, jak mu říká.

Nejradši fotí ráno. S téměř padesátikilovovou zátěží se rozběhne po mokré trávě a vznese se. „V tu chvíli je mi dobře, nádherně. Začne focení a já jsem nejšťastnější člověk na světě.“

Českou krajinu a její proměny zachycuje ze vzduchu už přes dvacet let. Své snímky nazývá „Nebeské“ a zájem je o ně nejen u nás, ale i v zahraničí.

„Jsem už velká a drzá holka, navíc novinářka,“ řekla a poprosila Sylvestera Stallona o společnou o fotku, když ho náhodou potkala v jedné filadelfské galerii. Jeho reakce? Když se dozvěděl, že její syn boxuje, roztál. Ta fotka pak obletěla český internet.

K té velké a drzé holce, navíc novinářce, ale vedla dlouhá cesta. Cesta, která začala před dvaceti lety v jednom malém regionálním rádiu a která ji přivedla až do Českého rozhlasu nebo do redakce iDNES.cz. Teď ji můžete slyšet na rádiu Expres FM. A taky vidět. Na spoustě akcí a projektů, kterým se věnuje.

„Teď jsme ve stavu, kdy si myslím, že by mohly dopadnout dobře,“ věří Václav Plecitý několik dní před vánočními koncerty Ginevry. Všechny tři jsou opět téměř vyprodány. „Chceme diváky naladit na Vánoce, děláme to ale trochu jinou, humornější formou,“ vysvětluje Václav Plecitý, proč na vánočních koncertech Ginevry nezní jen koledy. Kromě svých hostů a Bohoušova dívadla Ginevra představí také nového člena, basistu Tomáše Knoblocha. „Proto letos nezahrajeme žádnou novou píseň, protože jsme se s Tomášem museli naučit veškerý náš repertoár,“ vysvětluje Plecitý.

„Na vánočních koncertech si nejvíc vážím energie, která se přenáší jak od nás na diváky, tak z diváků na nás.“ Podle Plecitého se právě na nich umocňuje veškerá přízeň, kterou diváci Ginevře zachovávají. „Na tyhle události proto musíme chodit trošku s pokorou, protože to tak nemusí být pořád,“ řekl v pořadu Z profilu.

Ten v úterý živě odvysílala GymTV, školní televize Gymnázia Příbram. Někdejší šéfredaktor GymTV Václav Bešťák v něm každý měsíc představuje zajímavé osobnosti, které jsou nejrůznějším způsobem spjaty s příbramským regionem a které mají divákům co říct o svých životech, své práci i svém pohledu na život.

Václav Plecitý se coby zakladatel a vedoucí skupiny Ginevra zásadním způsobem podílel na formování příbramského kulturního života. Právě vánoční koncerty Ginevry nebo Příbramská svatohorská šalmaj patří k událostem, které si ve městě našly svoje stálé místo.

Ginevru založil v roce 1997 s Romanou Plecitou a Evou Čechovou, zásadní posun skupině přineslo vítězství divácké ceny Zlatý krteček na folkovém festivalu Zahrada v roce 2001. V té době Václav Plecitý tvrdil, že se z jeho koníčka stává kůň. Dnes už je to podle jeho slov mamut. „Kolikrát jsou chvíle, kdy už si říkám, jak si ten čas nějakým způsobem přidat, ale zatím to pořád nějak vychází.“

„Když jsem se stal sportovním redaktorem a dozvěděl se to můj tělocvikář, cosi zamumlal, znechuceně se otočil a od té doby jsem ho neviděl,“ vzpomíná, jak v roce 1997 vypadaly jeho začátky v České televizi.

Trochu partyzánsky, aniž by o tom někdo moc věděl, namluvil jeden ze zpravodajských přehledů z olympiády v Naganu. Na další hry do Sydney už vyrazil jako skutečný komentátor. Celkem má za sebou deset olympiád, na českou medaili z nich ale stále ještě čeká.

Ze sportů má nejraději krasobruslení, protože se v něm nejvíce slučuje estetika s náročným pohybovým výkonem.

Miroslav Langer, sportovní komentátor, dramaturg, editor, jinak také absolvent Gymnázia Příbram, byl hostem pořadu Z profilu.

„Co to je za zábavu, při které do sebe lidé narážejí a ještě se u toho potí?“ odpověděl v šestnácti své mamince, když mu oznámila, že ho přihlásila do tanečních. Ten vzdor mu ale dlouho nevydržel, do základního kurzu se pak vrátil ještě dvakrát.

Tanec si totiž zamiloval. Absolvoval konzervatoř a začal ho i učit. Tedy po večerech, přes den pracoval jako důlní měřič v příbramských uranových dolech. „Byla to makačka,” říká, “ale když něco děláte rádi, nic vás nezastaví.“

A dnes? Po více než padesáti letech, kdy se tanci věnuje jako učitel, prošlo jeho kurzy více než čtyřicet tisíc žáků. A zájem rozhodně neutuchá, naopak. Jeho jméno je totiž velký pojem a velká značka.

Hostem prvního vydání pořadu Z profilu byl taneční mistr Jiří Dohnal.